Tomáš 27. 12. 2015
Štěpánský běh Prachatice 10km
Na Štěpána jak jinak než běhat. Štěpánských běhů je po celé ČR pěkná řádka a i my jsme se vydali na jeden z těchto závodů. Klasická trojka já, ségra, tatík a k tomu ještě Páťa jsme vyrazili do Prachatic na Štěpánskou desítku. Pro mě byl tento závod premiéra, ségra s tátou už to tady v roce 2012 běželi, to já se ještě pravděpodobně zrovna topil v rumu... Mám pocit že už to byl asi 21. ročník tohoto běhu a tak by měl být chod, organizace atd. prostě hladká, nicméně tomu tak úplně nebylo, hehe, ale nevadí, o tom později. Z výsledků předešlých let jsem očekával slušnou konkurenci, často si tento běh zajede zaběhnout Honza Kreisinger a spoustu dalších kvalitních běžců, na které zatím nestačím. Nicméně tenhle rok jako už na většině závodů v Jížních Čechách, bylo zastoupení rychlých běžců o něco menší než předešlé roky, ale i tak mi to bylo platný jako slepému brýle a skončil jsem až 6., jelikož jsem "slimák". Zato počasí bylo kouzelný, takovýho 26. prosince, přes 10 nad nulou a jasno, nooo to mi vůbec nevadí.
Po příjezdu jsme se zapsali, ve startovném 80,- dostali slušivé funkční trika, to se musí pochválit a šli se převlíknout a rozbíhat. V Prachaticích musím teda pochválit jejich dráhu, atleti tam maj moc pěknej "staďák" a příjemnej povrch na běhání na ovále, to bych taky chtěl v Kame... Od středy jsem trochu cítil achilovku, jak si "vrže" to svoje, tak jsem jí dával klid, ale přeci jen to ještě nebylo 100% a dost jsem se bál, že si jí tím závodem dorazím. Tak jsem jí pořádně zatejpoval a šel to risknout. Závod byl celý po silnici, prvních 5 km bylo víceméně do mírného kopce, občas rovinka a pak zas kopec a na konci prvních 5km byl asi 300-400m slušivý stoupák. Na konci stoupáku se to otočilo a druhých pět km bylo překvapivě víceméně z kopce :).
Závod jsem rozběhl docela lehce jak jsem myslel, ale pak jsem zjistil, že tomu tak asi nebylo. První dva km jsem byl na 3-4. místě a střídal jsem se s Patrikem, pak jsem ale v jednom kopečku začal cítit trochu víc achilovku a k tomu začal slušně tuhnout. Zbytek první půlky už jsem se jen propadal a v půlce byl na 6. místě, které jsem nakonec alespoň udržel směrem z kopce druhou půli. S Časem 38 minut a asi 4 vteřiny jsem doběhl tedy na 6. místě celkově v mužích. Páťa to nakonec udřel na supr 3. místě, čas přesně nevím ale asi něco 36 a půl minutky. Ségra v ženách prvnííí s časem 41:45 cca. Desítka byla teda asi dalo by se říct o minutu a půl až dvě minutky pomalejší než nějaká rychlá rovná "desina."
Po závodu jsem myslel, že je achilovka dost v pr., ani jsem se nemohl pořádně vyklusnout, ale dneska je docela v klidu, tak snad 2-3 dny klidu, masáží a starání jí budou stačit a budu moc jít 30. na Klekluli. Mám takový pocit, že v poslední době nějak "přepaluju" starty závodů i když vím, že to taktika není dobrá, kor pro mě, když lpím na dobrém rozehřátí a postupném zrychlování jinak ztuhnu. Musím už se sakra poučit :D ...Vtipná část přišla při vyhlášení, kdy jsem vážně takovou komedii snad nezažil. Docela dlouhé čekání na výsledky a pak slušný chaos, netušili jaké kategorie vyhlásili, jaké ne, chyběli jim jména u nějakých startovních čísel no atak dále.
Poté asi půl hodinové vyhlašování tomboly, kdy se vždy muselo vytáhnout tak 4-6 čísel než si pro tombolu někdo přišel, protože většina lidí už jela pryč. Ale na druhou stranu tombola docela pěkná, všichni čtyři jsme něco vyhráli. Kdo si počká, ten se dočká :)... Pak sme se chtěli jet nadlábnout do centra Prachatic do pizzerie Primavera, kde už jsme jednou byli, ale trošku nám nedošlo, že je 26.12. a pěkných pár hospod mělo zavřeno :D Takže následovalo dlouhé obcházení Prachatického náměstí s velkým hladem a hledání slušné restaurace. Indická měla taky zavřeno, už jsme málem skončili ve Fast foodu u vietnamců, ale nakonec jsme natrefili na jinou dobrou pizzerii, která měla otevřeno. Nakonec uvařili moc dobře a i cena byla slušná, takže palec hore ! Sežral jsem pěkný kotel těstovinek :)
Trip pěkný a já doufám, že do středy pořádně vyzdravím achilovku, jelikož bych nerad běžel svůj nejtěžší závod s bolavou achilovkou, to bych se na to možná radši vyprd. Téměř rok už mě nic nebolelo a jedním z "tajemství" proč je, že když něco cítím radši tomu dám 1-2 dny lehčí trénink či volno a "nekurv**" si to víc, žádná věda :D. Už teď jsem to Štěpánskym během porušil, tak snad to ještě neodskáču a tři dny volna budou stačit. Klekluli poběžím asi sám, ségra je pryč a ještě by si na to celý netroufla kvůli zádům, a tatík to radši asi taky vynechá, ale snad pojede semnou, sebrat mě tam až tam někde "skapu".
Tak před novým rokem snad napíšu ještě report z Klekluli, seruuus.