Blog
TomášaTerka  2. 4. 2017

Sportisimo 1/2 maraton PRAHA 2017

Sportisimo 1/2 maraton PRAHA 2017

Krásnou slunnou sobotu 1. dubna 2017 jsme se vydali po delší době na pořádně masový závod do Prahy. Všichni tři - já, Terka a taťka. Sportisimo pražský půlmaraton jsme naposledy běželi v tomto složení v roce 2014. Předtím jsem ho běželi pouze já a taťka v roce 2012, kdy to byl jeden z mých prvních půlmaratonů (Tom). V roce 2012 jsem ho běžel za 1:59:45, pravděpodobně ještě s kocovinou Laughing Roku 2014 jsem ho pak běžel za 1:32:56, Terka doběhla dvě minuty za mnou v čase 1:34:57. Letos se jako každý rok závodu zúčastnilo více než 10 tisíc běžců a Praha se otřásala pod nohami masy běžců.Smile

Vstávat jsme museli už kolem 5 hodiny ranní, abychom se dostali včas do zázemí závodu a měli čas na přípravu před závodem. Start závodu byl už v 10:00, což bylo fajn hlavně kvůli tepotě, která během dopoledních hodin pomalu ale jistě šplhala k 20°C. Už jen po cestě do startovního koridoru jsme potkali spoustu známých tváří, popovídali si s mnoho přáteli a celková atmosféra závodu byla strašně fajn. A teď něco málo od každého z nás.

TOM - Po lehkém fiasku, které jsem předvedl před dvěma týdny v Pečkách, kde jsem běžel desítku za 37:50, jsem si před týdnem zaběhl pouze v tréninkovém tempu závod v Bujanově na 15km. Bujanov mi pěkně zapadl do tréninku jako tempový běh. Tuto sobotu jsem se postavil na start svého letošního prvního půlmaratonu - v Praze. Pečky byly úplně první závod v sezóně a po výpadku v Kolumbii tělo prostě nechtělo šlapat v rytmu. To se po dvou týdnech zlepšilo a poslední týden už jsem se i při trénincích cítil mnohem lépe.

Na start tohoto půlmaratonu jsem šel klasicky s tím, že poběžím, jak to půjde. Jako hlavní cíl jsem si dal hlavně to nepřepálit Cool! To není sranda, na těchto masovkách je to vážně těžké. Super atmosféra, adrenalin při startu, není problém běžet první kilometr za 3:20-3:30 a cítit se jakoby jste běželi na pohodu, to už jsem si párkrát vyzkoušel.

Startovali jsme z koridoru A, kousek za keňskými rychlíky, českou elitou a pár dalšími běžci, tak na 150-200. pozici. Jak jinak než atmosféra parádní, občas lehké kličkování po rozběhu, ale naštěstí v koridoru A se to docela dalo. Po rozeběhnutí jsem dost často kontroloval sporttestr a první kilometr se neustále brzdil na tempo 3:55, které jsem chtěl první kilák běžet. Za malou chvilku se vedle mě objevila Terka, která se mnou běžela první 2-3km. Lehce jsem tempo stupňoval. První kilák jsem nakonec měl za 3:52, druhý 3:48, třetí 3:46, čtvrtý 3:44… Realita mohla být o 1-2 sekundy na km horší, hodinky lehce proměřovali, celý půlmaraton změřili jako délku 21,26km, skutečnost je potom 21,11km. Nicméně pomalejší začátek a lehce stupňované tempo mi krásně sedlo a běželo se mi prostě napohodu. Počasí bylo na české jaro teplejší, ale to mi po procestované zimě vážně nevadilo, stačilo si vzpomenout, jak jsem vybíhal ve 35°C a vlhku v Kolumbii Laughing.

Až do 11. kilometru jsem tempo držel a lehce zrychloval, druhou pětku jsem měl značně rychlejší než první. Od 11. do 14-15. km jsem se tempo nějak snažil udržet a pouze trochu jsem zpomalil. Na zpomalení pár sekund se zapsal protivítr, běžel jsem poměrně sám a neměl jsem se za koho schovat. Taky občas malý kopeček nebo “kočičáky” na trase trochu rozhodily tempo a vzaly sílu. Od 15. km už to lehce tuhlo, ale překvapivě se mi běželo furt docela dobře a tempo se mi podařilo udržet skoro konstantní. Už 2-3. km před cílem jsem podle času věděl, že to bude určitě nad 1:20, tak jsem to nijak nehrotil, nesnažil jsem se sprintovat do cíle, abych si zatavil nohy. Spíš jsem pošetřil síly do tréninku a na následný půlmaraton v Pardubicích.

Proběhl jsem v čistém čase 1:20:28 a zaběhl si tak jeden ze svých nejlepších časů na půlmaraton. Je to můj 3. nejlepší čas na půlmaraton, ale vlastně dva lepší časy jsem zaběhl jen na menším půlmaratoně ve Velešíně. Ve Velešíně vždy sporttester naměřil podezřele krátkou trasu, takže si nejsem ani jistý, jestli to byl půlmaraton v celé délce Smile. O 8 sekund horší čas jsem pak běžel loni v Linzu na půlmaratonu. Po pár letech bylo zase fajn proběhnout si Prahu, pokochat se, zadupat si v davu, ale stejně se zase těším na ty naše menší vesnické závody a místní pohodu, no stress, no vždyť víte o čem mluvím…

TERKA - Velký den nadešel a pražský půlmaraton 1. 4. 2017 byl tady. Tento rok 2017 jsem zatím běžela pouze jeden závod o vzdálenosti 21 km (v Praze půlmaraton Vaše Liga) v  čase 1:25:22. Věděla jsem, že na letošním pražském půlmaratonu mám určitě šanci a síly dát lepší čas, ale zároveň jsem se chtěla trochu šetřit na další půlmaraton v  Pardubicích (15. 4. 2017), kde budu mít možnost zabojovat o přednější pozice mezi českými běžkyněmi.

Na startu panovala vzrušená atmosféra v  očekávání výstřelu, byla jsem natěšená a připravená vyběhnout (ale zároveň nepřepálit start). Vyrazili jsme společně s  bráchou v  tempu 3:55 – 3:50 min/km. Několik prvních kilometrů jsme běželi bok po boku, pak začal brácha na jistotu zrychlovat. Já si udržovala svoje tempo a nenechala jsem se zlákat ke zrychlení, kterého bych po několika následujících kilometrech litovala. Chytila jsem se malé skupinky běžců, ve které běžel můj kamarád Petr Klimeš. Kluci udržovali pro mě vyhovující tempo cca 3:51 min/km. Na některých místech na trati trochu foukal vítr, a tak se mi hodilo, že jsem se za ně mohla schovat, a tak pošetřit trochu síly. Na 10 kilometru jsem se cítila celkem dobře, ještě jsem měla dostatek sil a udržovala jsem si tempo 3:51 min/km. Podařilo se mi předběhnout jednu nebo dvě běžkyně, to mě motivovalo a rozhodně jsem nepomýšlela na to se teď šetřit. Chtěla jsem závodit a zabojovat o co nejlepší čas.

Na 15 a 16 kilometru jsem přeběhla další dvě závodnice, přestože jsem trochu zpomalovala a síly mi ubývaly. Kolem 17 kilometru jsem zpomalila až na celkové průměrné tempo 3:54 min/km. Trochu mi začaly tuhnout lýtka, a tak jsem se soustředila na jejich uvolnění a co nejpřirozenější běh. Když přišel 19 kilometr, už jsem tušila, že dokážu udržet do cíle celkové průměrné tempo pod 4:00 min/km.

Atmosféra podél trati byla úžasná, diváci fandili a nadšeně nás běžce povzbuzovali. Za celou dobu závodu jsem se na občerstvovačkách jenom dvakrát trochu napila vody. Jednou jsem se trochu zchladila houbičkou s  vodou, ale nebylo mi horko ani jsem se nepřehřívala. Teplejší počasí mi vyhovuje a sluníčko mě nabíjí energií oproti velké části závodníků, kteří vypadali, že jim teploty nad 20°C nedělají nejlíp. Některá místa na trati byla trochu nepříjemná z  důvodu nerovného povrchu a betonových kostek. Povrch trati byl dost tvrdý, což dost zřetelně pociťovaly chodidla všech závodníků (včetně mě).Cool

Do cíle jsem doběhla v  čase 1:22:42 a udělala si svůj nový osobní rekord na půlmaraton. S  časem jsem spokojená, ale v  Pardubicích bych si ráda svůj „osobák“ ještě o trochu vylepšila. No uvidíme!!!

Brácha je zpět se svou výkoností a určitě se bude ještě zlepšovat, takže je pro mě pořád velkou motivací. Teď to chce trochu odpočinku, regenerace a brzo se připravení opět postavíme na start dalších závodů!!! Už se těším. Smile

TomášaTerka23. 7. 2018

Nusa Penida - Indonésie, potápění

Sestříhané videjko z potápěcí dovolené na Nusa Penidě

TomášaTerka14. 7. 2018

Půlmaraton Jindřichův Hradec (2018)

Reportáž z třetího ročníku Jindřichohradeckého půlmaratonu koneného 23.6.2018

TomášaTerka14. 7. 2018

Půlmaraton Runczech - ČB (2018)

Report z 1/2 maratonu v Českých Budějovicích 2.6.2018

TomášaTerka30. 5. 2018

Nusa Penida - Indonésie, dovolená

Reportáž z naší dovolené na ostrově zvaném Nusa Penida, ležícím vedle Bali v Indonésii.

                                                                   --- PARTNEŘI ---


--- SPŘÁTELENÉ WEBY ---