Řecko, Mykonos (2017) #01

Po krásném víkendu, kdy jsme si v rodinném triu zaběhli terénní půlmaraton na Lipně, jsem se v úterý 22.8.2017 s kolegy vydal na pracovní cestu. Náš cíl kam jsme směřovali je malý ostrov v Řecku - Mykonos. Cestu jsme si však chtěli udělat trochu zajímavější a neletěli jsme letadlem. Vydali jsme se do Řecka autem, ale ne jen po silnici.

Celá cesta začala tedy v úterý dopoledne. Kluci vyrazili z Prahy a nabrali mě v Kamenici kolem 11 dopolední hodiny. Dál už jsme pokračovali vcelku svižně, přejeli jsme Česko, kolem Linzu, Salzubrgu, pak směr Villach, a první den byl náš cíl v Benátkách. Do Benátek jsme dorazili kolem 21 hodiny. Booking hotelu jsme nechali na poslední chvíli, něco jsem při jízdě v autě zabookoval na mobilu. Bylo to kousíček od centra Benátek, ale bylo to spíš levnější ubytko, takže žádná sláva. Nicméně 4 postele tam byli a měli jsme i svojí koupelnu . Hodili jsme si věci na pokoj a šli se trochu projít po Benátkách. No vlastně jsme zapadli asi do druhé hospody, pořádně se nacpali dobrého Italského jídla, dali panáka tequily a o půlnoci jsme dorazili na pokoj a odpadli jsme 

Druhý den ráno ve středu jsem vstal o trochu dřív než kluci a v 7 ráno jsem vyběhl do ulic Benátek. Dal jsem si jen pohodový klus, pár rovinek, udělal pár selfíček, pár fotek Benátek a protáhl trochu nohy. Jak jsem dorazil zpět na pokoj, probudil jsem kluky, dali jsme snídani v hotelu a pokračovali jsme. Popojeli jsme cca půl hodiny přes Benátky do přístavu, od kud jezdí trajekty do Řecka. Měli jsme od zabookovaný trajekt - vyjíždět měl ve 12:00 a co jsme měli info v mailu ve 21:00 jsme měli být v přístavu v Řecku, ve městě zvaném “Patras”.

Vážně v emailu bylo napsáno - cesta 9 hod, mám to tu černé na bílém. No, vše probíhalo docela vklidu, v přístavu jsme sehnali lístky a nalodili se. I když první vtipná událost se odehrála brzo. Já řídil auto při vjíždění na trajekt, kluci šli po svých. Ostraha se samopolama před lodí si mě odstavila bokem, kontrolovali mi občanku, pas, řidičák a prostě asi nechtěli věřit, že mi je víc než 18 let a mám na starost takovou káru . Trošku fail, ale za 5-10 minut mě nakonec pustili. Pak už jsme vypluli. Ve 12:00 se vážně náš trajekt začal hýbat po moři vpřed. Dali jsme si oběd, ale po chvíli nám něco nesedělo. Většina pasažérů na trajektu si tam začali stavět stany, karimatky a začalo nám to být podezřelé . Po chvíli jsem se došel zeptat na informace v kolik hodin dorazíme do Patras. Jo ve 21:00, ale bohužel až další den . Takže cesta netrvala 9 hodin, ale 1 den a 9 hodin, tzn. 33 hodin, poměrně překvapení. V emailu se jim někam ztratil jen jeden den. Většinu věcí jsme nechali v autě, ke kterému jsme neměli možnost už jít. Nakonec nás tam však v 20:00 pustili na pár minut a mohli jsme si vzít aspoň nějaké teplejší oblečení.

Noc jsme nějak přežili na sedačkách v jídelně a celý druhý den jsme se poflakovali po lodi. Byl to nízkonákladový trajekt, takže se tam moc věcí podnikat nedalo. Jedno patro kajuty, jedna jídelna, jeden bufáč. Ale přežili jsme. Kolem 21:00 ve čtvrtek jsme tedy konečně dorazili do Řeckého přístavu v Patras. Ubytování jsem zarezervoval na noťasu na lodi. Hotel byl kousíček od přístavu, takže po vylodění jsme tam byli za pár minut. O něco levnější než v Benátkách, ale totálně na jiném levlu. V Benátkách to bylo tak na přespání OK, tady to byla pohoda, krása, kde by člověk klidně strávil dovolenku. Cena za 2 dvoulůžkové pokoje tzn. ubytko pro 4 lidi, se snídaní, cca 3500,-. Večer jsem si dal ještě kolem deváté hodiny klus po nábřeží, kluci si zatím odpočinuli a pak jsme ještě ve třech vyrazili na prohlídku do ulic. Narazili jsme na hezkou katedrálu a pak jsme došli na hlavní turistickou “barovou” ulici, taková ta turistická "štráse". Kousek jsme se prošli a pak jsme sedli na verandě v nějakém baru s dobrou hudbou a dali jsme 2 flašky vínka. Po půlnoci jsme se vydali zpět na hotel, trochu jinou cestou. No a tak jsme šli a najednou takovej narvanej, malej, hezkej bar. Tak jsme to museli “čeknout”. Chtěli jsme dát jen jednu rundu tequil. Objednali jsme 3 tequily a 1 pivko, nejvíc překvapení jsme byli že chtěli pouze 10 euro, to je na bar v takovémto městě hodně "cheap". Nakonec jsme v baru pobili trochu víc, po pár panákách nás pozval i číšník na panáka, sám byl totálně na kaši. Pak ani nechtěl zaplatit a někam zmizl, páč tam přišli policajti  No docela sranda, celkem jsme dali pár pivek a asi 6 panáků tequil a už docela ve slušné náladě jsme se kolem 2 vrátily na hotel a odpadli. 

Ráno druhý den jsem ještě docela sťatý vyběhl opět na nábřeží a snažil se dát 3x úsek 1350m, tempo dost hrozný, ale nějak jsem to rozhejbal. Pak jsme dali snídani, zbalili se a pokračovali autem do Atén. Tam jsme dorazili odpoledne kolem 14:00, zajeli jsme k hotelu ale prvně si zašli na oběd. Popošli jsme kousek a zapadli do resutrace “Porto Grill”. Moc milá obsluha, dobré jídlo, čerstvé saláty, i když čekali jsme trochu dlouho, ale pohoda, tady není na co chvátat. Přežraní jsme se ubytovali na hotelu, chvíli odpočinuli, já jsem znova vyběhl a večer jsme zajeli kouknout na Acropolis. Prohlídky na Acropolis už bohužel skončily než jsme se tam dostali kolem 20 hodiny, ale viděli jsme krásný západ slunce nad městem, prošli velkou část historického města, dali výbornou večeři a opět lehce popili. Po půlnoci jsme se vrátili na hotel a šli chrápat.

Už kolem 5 ranní jsme museli vstávat a přemístit se opět na trajekt. Tentokrát naštěstí jen na cca 6 hodin. Trajekt z Atén nás dovezl do naší cílové destinace. To byl ostrov Mykonos. Dojeli jsme tedy v sobotu kolem 14 hodiny, dali v přístavu oběd a začli zařizovat všechny potřebné věci. Ubytování, vyzvednou další lidi z letiště, půjčení aut atd., atd. Celý den zabitý, makačka. Vyběhnout se mi povedlo až večer kolem deséte hodiny, dal jsem jen 3 km klus a pak odpadl do postele. 

V neděli už jsem vyběhl ráno na 14 km a trochu víc poznal ostrov. Mykonos je poměrně malý, myslím že za ty dva týdny ho tu proběhám celý. Furt tu fouká strašně silný vítr, je tu furt jasno a teplota tak 26-30°, ale pocitově míň kvůli větru. Je to tu hornaté, furt kopec nahoru, dolů, jenom bilé baráčky a vily. Zeleně tu moc nenajdete a najdete tu kromě ubytování asi jen pláže, bary a obchody. Je to jeden z nejdražších evropských ostrovů, kam jezdí hodně celebrit na dovolenky a hodně lidí prostě jen pařit. Nás tu čekají další 2 týdny, tak jsem zvědav co všechno tu zažiju, poznám. Pro běh to není moc ideální místo, ale nadruhou stranu to je jen výmluva, běhat se dá všude . Po betonových rozsekaných silních, proti brutálnímu větru a v kopcích je prostě trénink náročněší, ale zase dobrá změna a impuls pro tělo, třeba mě to nakonec posune. I když regenerace mi tu zatím chybí, nestíhám a pociťuju, že nejsem schopen odběhat kvalitně trénink jako doma.

Ke konci pobytu sepíšu druhý report, kde dám do kupy dohromady co jsem tu vše zažil, něco o ostrově, místních, jestli sem má cenu jet na dovolenou a podobně. A od poloviny září už se zase budu těšit na běhání a závody v Česku. To je taky paráda !!!