Půlmaraton ČB - Runczech

Dlouho očekávaný, náš oblíbený půlmaraton v Českých Budějovicích, na kterém jsme zatím žádný rok nechyběli. Tento rok 5 ročník. Letos akorát poprvé bez tatíka, ten byl na dovolené. Takže jsme vyrazili se ségrou. Já po dvou týdnech téměř bez tréninku, jen jsem doufal, že noha bude ok.

Na tento půlmaraton mám každý rok pech, a mám pocit, že jsem ho nikdy neběžel, aby se mi běželo prostě v klidu, dobře. Loni jsem měl nějakou virózu a v tom horku jsem byl hrozně utavený, rok předtím jsem byl jen divák jelikož jsem měl únavovou zlomeninu, další rok předtím jsem ho běžel po jedné noze už ani nevím proč :D. No a první ročník to jsem ještě ani normálně neběhal, ale závodu jsem se zúčastnil s poměrně slušnou kocovinou. To by nebylo ono, kdyby mi to tento rok taky nevyšlo, a něco jsem neměl. Plantární fas. už jsem sice téměř doléčil ale furt jsem necítil před startem 100% jistotu a trošku jsem chodidlo cítil. V hlavě jsem si říkal nesmím to běžet, nohu si pose*u, ale zrovna tento závod, který jsem měl zaplacený a ta atmosféra, no prostě jsem musel :D.

 
Takže klasicky se ségrou, v sobotu směr na tento závod. Vyzvedli jsme si 3 hodiny před závodem čísla v EONu, přemístili se na náměstí, pokecali se spousty běžců a v 19:00 se postavili na start 21,1km dlouhé trati s dalšími více než 2 tisíci běžců. Počasí musím říct bylo letos asi nejlepší ze všech ročníků, vždy bylo zatím pekelný horko. I když top to taky nebylo, hodinku před startem sice sprchlo, ale pak bylo celkem dusno a hodně vlhko, taková prádelna, ale to mi až tak nevadilo.

Ze ségrou jsme startovali s koridoru A, takže před námi mohlo být max. 100 běžců. Závod jsem podle pocitu rozběhl uvolněně, nikam jsem to nehnal, normálně bych řekl velice pomalu a první kiláky jsem měl cca 3:44-3:50. To si myslím, že by mi suprově sedlo kdyby byla forma co bývala před dvěma týdny. Linz jsem rozběhl pod 3:30 to ideál asi úplně nebyl, ale nakonec z toho nebyl tak špatný čas. Jenže tělo za dva týdny zlenivělo, forma padla, a tempo neuvěřitelně klesalo, vůbec to nešlo. Pomalu kiláky stouply nad normálně pohodové tempo 4 min na kilák a už to rozhodně nebyl závod na čas, ale prostě pro radost :D. Druhou půlku jsem si teda spíš užil, dělal trošku opičky, zatancoval si při běhu na písničku "hej makarena" a hecoval se s ostatními závodníky. Na konci mě ještě doběhl kamarád T.Pechek, tak jsem se s ním ještě hecnul a poslední necelý kilák jsme docela přidali, porazit jsem se nenechal :D.

Výsledný čas 1:26:17 na půlmaraton, je čas, který jsem si před 10 měsíci zaběhl v USA tréninkově, takže tak, ale za tu atmosféru to stálo. Ségra běžela opět suprově, doběhla jen minutu a něco za mnou a byla tak 6. Češka. Nicméně první Kamínková měla asi jen o 6 minut lepší čas, což už na půlmaratonu není zas tolik, takže ségru trochu potrénujeme a bude to za chvíli na bednu i na runczech závodech !... Chodidlo při závodu moc cítit nešlo, i když jsem nemohl úplně uvolnit tu nohu, nebylo to ono a po závodě to samozřejmě zase začalo víc bolet a trochu jsem pajdal :/. Zkouška, že to vážně ještě není 100%, takže zase pěkně zpět na eliptikal, a v týdnu už to snad doladím.

Za týden jen 5ka Rudolfov, a pak dva týdny na to další půlmaraton tentokrát první ročník v Jindřichově Hradci! Tak snad už 100% a aspoň s trochou formy zpět! 

Hoj. Foto se ségrou a foto s partičkou přátel, se kterými jsme běželi i Vltava Run a ještě diplom :)