TomášaTerka 4. 12. 2017
Mikulášský běh - Kamenice n/L - 7,5km (2017)
Jediný pro nás domácí závod konaný v Kamenici nad Lipou je Mikulášský běh. Termín se nám však často loňské roky kryl s velkým rodinným setkáním, které máme 2x ročně na Stanském Mlýně s celou rodinou. Tomu tak bylo i letos, ale s Terkou jsme se ze začátku ulili a Mikulášský běh v Kamenici jsme letos odběhli - na rozdíl od loňska. Taťka se však neulil, a stejně je pěkně “nachcípanej”, takže by asi neběžel ani, kdyby byl doma.
V sobotu 2. 12. 2017 jsme se tak s Terkou zúčastnili našeho domácího “Mikulášáku”, jehož velká část tratě vede směrem “na Pilu”, což je trasa, kde běháme naše tréninky velmi často. Takže tam známe s Terkou každý kamínek. Tentokrát byla však trať slušně namrzlá. Možná tak polovina trasy závodu byla pod ledem, a tak závod nebyl úplně snadný.
Okruh je vedený od sportovní haly v Kamenici nad Lipou, kolem koupaliště, směr na pilu, tam se u závory točí kolem kuželu a pokračuje se zpět. Dále se běží směrem k zámeckému rybníku, kolem hráze rybníka po mostě a zpět k hale do kopce kolem základní školy. Tento okruh má cca 3,5 km. S Terkou jsme samozřejmě běželi 2 kola - nejdelší verze závodu. Ráno byla docela kosa, pár stupňů pod nulou.
Domácí závody mají super výhodu. Mohli jsme “chrápat” dýl a až kolem 10:15 jsme pomalým klusem vyběhli směrem na prezentaci. Tam jsme se zaregistrovali, dokončili rozehřátí, dali si abecedu a rovinky. V 11:30 jsme se do toho pustili. V tento čas startovali jak závodníci, kteří běželi 2 kola, tak i ti, kteří si dali jen jedno kolo.
TOM - Tento závod jsem stejně jako v Kameňáku nehrotil, moc jsem si na něj neodpočinul, ale proběhnul jsem se pěkně. Začal jsem lehčeji a první kolo mi zpříjemnil Patrik Novák, který běžel víceméně celou dobu semnou a poslední kopeček mi odtáhl. Vyhrál tak závod na jedno kolo celkově v čase 13:30. Já pokračoval do druhého kola.
Druhé kolo jsem se držel celkově na 4. místě, ale dobíhal mě jeden mladík. Ten se mě držel skoro až do konce, ale tak 700 m před cílem už šel přede mě. Náskok už si jen zvyšoval a o pár vteřin mě porazil, já už jsem se nějak nekousl
. Asi jsem prostě línej. Skončil jsem tak celkově na 5. místě a 4. v kategorii s časem 27:09.
Druhé kolo jsem tedy vytuhnul a běžel o 9 vteřin pomaleji, což není tak hrozné. Trať byla vcelku namrzlá a průměrné tempo jsem měl kolem 3:45 min/km, stejně jako v Kameňáku. Myslím, že však byla trať o něco náročnější a taky delší než v Kameňáku.
Přede mnou cca o 1 minutu doběhli zkušení závodníci na 2. a 3. místě - Jaroslav Vítek a Kuba Exner, oba borci, kteří umí půlmaraton tuším kolem 1 hod 13 minut.
První byl Kuba Smetana. To pro mě znamenalo velmi příjemné setkání po dlouhé době. S Kubou jsem byl jako mladík na florbalovém táboře, pff, netuším možná tak 8 let zpátky nebo i dřív. Pak jsme dlouho nebyli s Kubou v kontaktu a asi minulý rok jsem si všiml, že už taky nějakou dobu běhá, a tak jsme si občas na FB napsali. Kuba je však jiný borec, tipnul bych si, že brzo naloží i Jirkovi Homoláčovi (sorry Jirko
)… Dnes odběhl nelehkou trať Mikulášského běhu v tempu 3:12 min/km a v pohodičce si tak s nekonečným náskokem vyhrál zlatou trofej. Kubo, fandím a držím palce, máš na to být TOP 1.
TERKA – Závod v Kamenici pro mě měl být příjemná tečka v tomto roce a i celkově před mojí velkou cestou. V den závodu jsem byla taky trochu nachlazená, takový ten „knedlík v krku“, takže jsem si šla závod odběhnout jen tak na pohodu.
V Kamenici nikdy nebývá mezi ženami moc silná účast, pokud nedorazí místní a zároveň světová špička Evča Nail (Tománková). Evča ale teď má asi jiné starosti než nějaké pobíhání, myslím, že každým dnem z ní bude maminka.
Po startu jsem se zařadila za skupinku tří závodníků a hlídala si, abych někde neuklouzla. První kolo jsem proběhla celkem v pohodě, přestože na otočce na lesní cestě u „Pily“ jsme si trochu zabruslili
. V druhém kole se mi povedlo předběhnout místního běžce a kamaráda Peťu Pípala. Za otočkou jsem se chytila do závěsu za Tomáše Pechka. Ten se ale nehodlal smířit s tím, že bych ho předběhl, takže zabojoval a ještě v cílovém kopečku kolem základní školy mi naložil několik desítek metrů.
Do cíle jsem doběhla v čase 29:19 a celkově na 1. místě mezi ženami. Po doběhnutí jsme se s Tomem vyklusali cestou domů, dali si rychlou sprchu a vrátili se (už autem) na vyhlášení.
Tom si odvezl 20 kg brambor za umístění na „bramborovém“ 4. místě. Popovídali jsme s přáteli, předali výherní poukaz od našeho sponzora SportHero, nafotili několik mikulášských fotek a frčeli na oběd domů (do tepla).
Terka nakonec plánuje odlet až 1. 1. 2018, takže vše nasvědčuje tomu, že i na závod KleKluLi vyrazí naše rodinné trio v plné parádě!!!!!!!
Těšíme se, že se tam s Vámi uvidíme!!!!!!!
Běhu Zdar
Tom a Terkejšna