Měsíc v USA, kam mě nohy zavedli?

16. Srpna 2018 začalo mé další dobrodružství, více než měsíc v USA. Některé dny více pracovní, ale mnoho dní volných s možností cestovat, objevovat, běhat a užívat 

Moje cesta vypadala takto:

• NYC/NJ (5 nocí) 
• vlakem do PITTSBURGU (2 noci)
• letadlem do LAS VEGAS (4 noci) 
• letadlem do LOS ANGELES (Santa Monica, 2 noci)
• ROAD trip -> první zastávka BIG SUR (1 noc) 
• druhá zastávka SAN FRANCISCO (2 noci) 
• další zastávka SUNRIVER OREGON (2 noci + půlmaraton) 
• poté SEATTLE (8 nocí + půlmaraton) 
• letadlem zpět do NYC (posledních 6 nocí, 2 noci Manhattan, 4 NJ)

a letadlem zpět domů (doufám, že mě nechytne hurikán, let zpět mám 17.září)

Hned na začátku cestování jsem si dal challenge -  "vyběhnout alespoň jednou každý den, kdekoliv, kdykoliv, za jakýchkoliv podmínek". Asi dvakrát nebo třikrát to byl pouze běžecký pás ve fitku, ale za celou dobu jsem nevynechal ani jediný den (prozatím ). Objevování “během” je na nových místech vždy kouzelné a suprové. Všechny místa poznáte mnohem rychleji a lépe. 

V USA už jsem jednou v životě byl, 3 roky zpět, pracoval jsem 3 měsíce v dětském kempu a pak jsem strávil týden v NYC. Takže to nebylo úplně do neznáma, mám tu pár přátel, kteří mě mohli hostovat a pomohli mi s náklady při cestování.

Naplánoval jsem si, že zkusím odběhnout jeden závod - 8. září, půlmaraton kousek od Seattlu. Prvně jsem si chěl dát trasu 50km, ale nakonec jsem zvolil pouze půlmaraton, abych se nezničil na další dny a byl FRESH.

Ještě před tímto závodem jsem odběhl půlmaraton v Sunriver Oregon, týden před tímto půlmaratonem. Přijel jsem do kempu v sobotu a úplnou náhodou se v neděli ráno běžel půlmaraton. No tak jsem si ho samozřejmě zaběhl. Vítězství ve věkové kategorii a celkově 5. místo. Milé překvapení. Bylo to v nadmořské výšce kolem 1300-1500m, krásná příroda, poměrně rovinatý terén. Nadmořskou výšku jsem krutě pocítil a kyslíku při závodě nebylo zrovna na rozdávání. Závod jsem nečekal, takže příprava byla téměř nulová, ale i tak se běželo ne zrovna špatně, čas kolem 1:24.

Na druhý půlmaraton už jsem se připravil, jelikož jsem ho plánoval. Ještě mnohem kouzelnější příroda v horách nedaleko Seattlu. Trailový půlmaraton s převýšením kolem 700m, absolutně neuvěřitelná příroda, připadal jsem si jako bych běžel v pralese v amazonských lesích. Počasí TOP na běh, účast jako na závodech jihočeského poháru, pár stovek lidí, mnoho hobbíků, běžecká pohoda. Tento závod jsem vyhrál, poprvé v životě se mi stalo že jsem běžel celou dobu první a mohl jsem se zastavit dvakrát i "vyčůrat", kochat se celou dobu přírodou a nervat to naplno. Vyhrál jsem celkově s náskokem asi 4 minuty nad druhým a 10 minut nad třetím, celkově kolem 80-100 závodníků. TOP zážitek. Čas kolem 1:35, s tím že na prvních 10km jsem ztratil tak 3-4 minuty čekáním a kontrolou jestli běžím po dobré trase. Pak jsem přišel na to, že se skoro nedá ztratit, ale je to divný pocit běžet první a nikoho nemít za sebou na dohled.

Za celou dobu jsem viděl mnoho zajímavých míst, běhal skoro v mrazu v nadmořské výšce 2500m, ale i ve 45 stupních ve stínu v Las Vegas v poušti. Po ulicích Pittsburgu, San Fransica, New Yorku, New Jersey, Seattlu, Los Angeles, Las Vegas a na mnoho dalších zajímavých místech. Vzpomínky na celý život.

A teď už zase pomalu na chvíli zpátky do ČR, no co, už se těším na závody Jihočeského poháru  Tak pravděpodobně na "Svatojánském kopečku 10km" - 22. září ČAU!