TomášaTerka 24. 4. 2017
Hluboká nad Vltavou 25 km (2017)
V neděli 23.4.2017 jsme se vydali na závod do Hluboké nad Vltavou. Týden po Pardubickém půlmaratonu, tři týdny po Pražském půlmaratonu a dva týdny po desítce v ČB, kde jsme dělali vodiče. No, není toho poslední dobou málo Report z loňského ročníku běhu kolem Hluboké.
Loni jsme tento závod běželi bez taťky, letos se k nám přidal. Počasí si z nás poslední dobou dělá trochu prd*l, a tak jsme netušili, jestli dneska bude sněžit, mrznout, nebo svítit sluníčko. Nakonec byly vlastně téměř všechny 3 varianty . Alespoň, že nepršelo.
Na závod jsme se vydali již před 7 ranní hodinou, jelikož start byl už v 9:30. Závod startuje a finišuje na fotbalovém hřišti v Hluboké nad Vltavou. Trasa vede z Hluboké nad Vltavou do Bavorovic, přes vesnice Hluboká u nádraží, Dvůr Vondrov, Munice, Zahájí, Mydlovary, a zpátky do Hluboké. Víceméně je celá trasa vedená po asfaltce, občas nějaký menší kopeček, ale poměrně rovný profil trasy. Garmin mi naměřil na 25 km zhruba 120m převýšení. Jelikož je tento závod součástí Jihočeského běžeckého poháru, potkali jsme se opět s mraky jihočeských kamarádů “běžců” a společně s nimi vyrazili zdolat tuto trať.
Po rozehřátí, abecedě a pokecu s ostatními jsme v 9:30 vystartovali. Ráno byla pěkná kosa, něco maličko nad nulou, ale občas vykouklo sluníčko. Při rozbíhání byla kosa furt, ale když jsme vystartovali po pár km bylo najednou pocitově docela teplo. Svítilo sluníčko a nakonec se teplota mohla vyhoupnout až na 6-8°. Ke konci závodu jsme však schytali dokonce nějaký sněžení a po celou dobu závodu foukal vcelku silný vítr.
TOM - Závod jsem se opět rozhodl běžet tréninkově. Když jsem přijel a viděl silnou konkurenci, jen mě to potěšilo . Řekl jsem si, i kdybych makal naplno, na bednu by to prostě nebylo . Za námi už je mnoho závodů a před námi ještě víc (doufám), takže momentálně zkouším některé závody běhat tréninkově, abych se tolik nevysiloval a trénoval kvalitněji.
Ještě ke všemu mě od minulého týdne brutálně bolí žebro, ale to už dnes bylo naštěstí lepší a dalo se s tím běžet. Terka na rozdíl ode mě bojovala o bednu, tedy spíše měla obhajovat loňské první místo. V Hluboké jsou slušné prize-money, proto se většinou sjede silná mužská konkurence a rychlé ženy tu také nechybí.
Rozběhl jsem to na pocit, a když jsem viděl, jak fouká silný vítr, bylo mi jasné, že by se Terce hodil, někdo, kdo by jí celou dobu táhl. Moc jsem nevěděl, jak se mi poběží, a jestli Terce vůbec budu stačit, člověk nikdy neví, jaký “turbo” zařadí … Naštěstí a překvapivě se mi běželo fakt dobře a v tempu kolem 4:00 min/km jsem se cítil pohodlně. Tak jsem se rozhodl, že celý závod poběžím s Terkou, zkusím jí dělat zeď před větrem a v případě, že půjde do tuhýho, tak jí pořádně vyhecuju.
Běželi jsme ještě s Petrem Mackem a další partou několika běžců v docela hojné skupince - po dobu závodu různě početnou, později tak 5-8 běžců. Bylo fajn táhnout to takto dohromady. Doufám že jsme v čele s Petrem ostatním trochu pomohli s větrem. Do 12. - 13. km se v zadní části naší skupinky držela Terky konkurence, běžkyně Dáša. Celou dobu jsme drželi docela vyrovnané tempo a po 12. - 13. km začala odpadat. Nic jsme však nenechali náhodě a tempo drželi dál.
Tempo jsme udrželi až do závěru, kde jsme dokonce poslední 2-3 km trošku zrychlili a podařilo se mi Terku ještě lehce hecnout, ale zase jsem to nepřeháněl (odstup byl bezpečný). Terku ještě ke všemu bolí poslední dobou trochu koleno a nechtěl jsem jí to zbytečně přetěžovat, i když si myslím, že tenhle závod jí ho stejně na týden odrovnal.
Doběhli jsme v pěkném čase 1:40:45 a Terka si tak zlepšila čas na trati oproti loňsku skoro o 4 minuty. Já běžel loni o 3 minuty a nějaké drobné rychleji, to jsem však běžel naplno. Letos jsem při tomto tempu udržel průměrný tep lehce nad 160, což je super a pocitově to bylo taky super. Postupně to budu ladit a doufám, že na půlmaratonu v Českých Budějovicích to zase posunu, i když trať a podmínky tam nebývají nejrychlejší. Další týdny máme další závody, ale myslím, že opět všechny půjdu tréninkově, kromě Vltava Runu, tam se to hecnout musí!
TERKA - Na závod do Hluboké jsem se těšila, taky protože jsem zase po delší době měla možnost zabojovat o bednu (dokonce o 1. místo). Delší tratě mi sedí a trasa o délce 25 km je pro mě o dost příjemnější než 10 km dlouhý závod. Během dubna už jsme odběhali pěknou řadu závodů a téměř všechny jsem běžela docela naplno. To se bohužel začalo projevovat a od půlmaratonu v Pardubicích mě pobolívalo levé koleno. Moc jsem to neřešila a v týdnu před závodem v Hluboké ještě trénovala i přes mírnou bolest (ach jo zase začátečnická chyba).
Letos jsem měla obhajovat loňské vítězství v čase 1hod 44min, což by pro mě letos neměl být problém. Mezi konkurentkami tentokrát přijela také dobrá běžkyně Dáša, která se mě vytrvale držela skoro celou první půlku závodu. Od rána nepříjemně foukal silný vítr, který mohl dost ovlivnit můj výsledný čas.
Vyběhla jsem společně s bráchou a Peťou Mackem v tempu kolem 4:00 min/km. Kluci mi udělali úžasnou stěnu proti větru a já si mohla užít pocit mít vlastní vodiče. Dost dobrý!!! Dáša běžela ve skupině s námi až do 13. kilometru, ale pak jsme se jí naštěstí začali vzdalovat. Dařilo se mi udržovat tempo naší skupinky, ale v mírných kopečcích jsem cítila nahromaděnou únavu a taky bolest kolene. Koleno jsem rozehřála, ale bylo mi jasné, že dostává pořádně zabrat.
Kolem 15. kilometru se od nás odpojil Peťa a vyrazil trati vstříc sám. Já s Tomem a dalšími několika závodníky jsme pokračovali v původním vcelku konstantním tempu. Půlmaraton jsme zdolali v čase 1:25:23 a vytrvale se blížili k cíli. Brácha mi nejvíc pomohl, hlavně psychicky, na posledních kilometrech. Ještě jsem se hecla a na posledních 2 kilometry jsme trochu přidali.
Do cíle jsme doběhli spolu ruku v ruce v čase 1:40:45. Obhájila jsem loňské vítězství a ještě si vylepšila čas. Velké díky patří bráchovi, Petrovi a dalším závodníkům v naší skupince. Gartulace všem, kteří zdolali tuto trať o délce 25 kilometrů. Parádní neděle se super lidmi!
PS: Koleno bolí jako prase. Odpočinek, léčba, odpočinek, léčba.
Taťka doběhl v taky moc pěkném čase kolem 2 hodin a 30 minut! Konečně už to zase trochu rozběhal!