GP Vytrvalců - Kamenný Újezd 6,5km (2017)

Náš první závod po dovolené v Egyptě, kde jsme si dali týden pauzu od běhu byl v Kamenném Újezdě v sobotu 25.11.2017. Jednalo se zase o závod Jihočeského poháru, na který jsme se vydali Já, Terka a tatík.



Chladného sobotního rána jsme tak dorazili kolem 9.30 hodin do “Kameňáku”, kde se pomalu sjížděli běžci, kteří pravidelně běhají Jihočeský pohár, ale i další “chrti” či hobíci, kteří si chtěli tento závod zaběhnout.



Počasí bylo sychravé, kolem 2-3 °C s vlezlým větříkem. Trať o délce zhruba 6,5 km byla vedena od fotbalového hřiště v Kamenném Újezdě. Po startu se podběhlo se pod hlavní silnicí a běželo se směrem na vesnici Jamné (asi). 

Většina trati byla asfaltový povrch, po cca 2,5 km jsme naběhli na lesní cestu, která byla asi kilometr dlouhá. K závěru nás čekali dva kopečky. Celkově jsme na trati nastoupali kolem 80 m.



Na startu se nakonec objevilo velké množství závodníků i v tomto chladném počasí. Kromě všech běžeckých přátel a běžců Jihočeského běžeckého poháru tu nechyběli opět borci jako Honza Kreisinger, Fanda Linduška a další rychlíci. O bednu v mužské kategorii tak bylo předem postaráno. 

TOM – Na tento závod jsem už jel s tím, že poběžím na pohodu a myslel jsem si, že mi to moc nepoběží. Od dovolené v Egyptě se mi sice neběhalo špatně, ale poslední dny jsem spal hodně málo, dal málo regeneraci a nohy byli dost utavené. Věděl jsem tak, že na rychlé a krátké trati s několika kopci moje nohy nepoběží, jak by mohly. 

V 11:00 jsme odstartovali a snad 20-30 závodníků to vypálilo přede mnou. No chlapci, to bylo asi přepálený! 

Já jsem se krotil a běžel ze začátku na pohodu. I tak jsem měl první kilometr kolem 3:24 min/km a před sebou jsem viděl velkou skupinu závodníků.

Postupně jsem některé závodníky sesbíral a zhruba na 1,5. km jsme srovnali tempo s Aloisem Kunou. Nicméně už v tomto momentu jsem začal cítit, že nemám v nohách sílu a pomalu ale jistě mi to spíš přestává běžet. Nohám se prostě nechtělo. 



Asi do 4. kilometru jsme běželi bok po boku s Aloisem, který se chvílemi snažil nastoupit, ale ještě se mi dařilo udržet tempo. Nicméně pak přišel jeden a druhý kopeček a já jsem prostě rezignoval, nohy jen šmajdaly.  Tak jsem to došmajdal až do cíle a ještě ke konci trati mě “naložil” Jarda Habara.

Cílové tempo jsem měl kolem 3:45 min/km, nu, snad horší než na půlmaratonu v Hradci Králové i Velešíně … SUPER výkon Tome! 

Néééé, závod a lidi jsem si moc užil, sobota byla super. Pak jsme zašli do Indické na pozdní oběd a do Třeboně do lázní ještě s druhou sestřičkou, jejím manželem a synovcemi Kubou a Honzou.
 

TERKA – Na závod jsem původně neměla vůbec jet, protože se chystám na svojí plánovanou cestu kolem světa. Jenomže jak už to chodí, plánovaný začátek neustále oddalujeme (cca na polovinu prosince). Takže jsem využila jednoho z posledních volných víkendů a vyrazila na závod společně s Tomem a taťkou.

Poté, co jsme se vrátili z Egypta jsem už nezačínala z žádných pravidelným a přísným tréninkem, spíš běhám, když mám chvíli čas a náladu.  Takže i závod v Kamenném Újezdě jsem pojala jako pohodové sobotní proběhnutí, ale hlavně jako výlet za přáteli (rozloučit se před dalekou cestou). 

Po startu jsem vyběhla příjemným tempem, nijak jsem se netlačila do popředí. Chvíli jsem běžela vedle Martina Koláře. Těsně přede mnou uháněla 1. žena – Gabriela Loskotová, a to až do chvíle, než jsme vběhli na lesní cestu. Uvažovala jsem, jestli Gabča udrží své nasazené tempo, nebo dokonce ještě nezrychlí. Po proběhnutí lesem následovaly dva táhlejší kopce po asfaltové silnici, kdy jsem sice už udržovala 1. pozici mezi ženami, ale vše se ještě mohlo změnit. Naštěstí se mi běželo celkem příjemně. Možná díky tomu, že jsem nepřepálila start a závod jsem běžela jen sama pro sebe. 

Do cíle jsem doběhla v čase 25:44 v průměrném tempu 4:02 min/km. Po závodě jsem si popovídala se všemi příteli při čekání na vyhlášení. Popíjeli jsme horký čaj a přešlapovali se zmrzlými nohami. Po vyhlášení jsme se se všemi rozloučili a vyrazili do Českých Budějovic na společný oběd. Pak ještě zahřát se do lázní Aurora v Třeboni, aby nic nechybělo k zakončení parádního dne. 

Možná ještě příští víkend poslední závod u nás v Kamenici nad Lipou – Mikulášský běh 7,5 km a pak už hurá do tepla a poznáváním světa. 

Budu na Vás všechny „BĚŽCE“ myslet!!!