Bujanov 15,4km - 2017

Stejně jako minulý rok i letos jsme se vydali do jihočeské vesničky Bujanov, kde se každoročně koná krásný závod - Bujanovské koláčové běhy. Délka hlavní tratě měří 15,4 km. Bohužel stejně jako vloni, ani letos to tatíkovi nevyšlo a vyrazili jsme jenom v sestavě sourozeneckého dua (rodinné trio snad zase příště)! 

Ráno jsme seškrabávali námrazu z auta, ale i tak jsme doufali, že bude pěkné počasí. Nakonec sluníčko zabojovalo a teplota stoupla na příjemných cca 10°C, akorát profukoval docela studený a vlezlý vítr. Hlavní trať závodu je vedená dvěma krátkými okruhy kolem vesnice, a pak za Bujanov do lesů. Profil trati je dost kopcovitý (zvlášť v lese), probíhá se vesnicí Hněvanov a zpátky do Bujanova. Převýšení něco okolo 240 m na vzdálenosti 15,4 km. Prostě krásný závod jihočeskou přírodou. 

TOM - Už delší dobu jsem měl Bujanov naplánovaný pouze jako tempový trénink a ani jsem si nebyl jistý, zda pojedem. Nakonec jsme jeli, závod jsem odběhl tréninkově a nenechal jsem se strhnout ostatníma chrtama, kteří to tam klasicky v čele závodu bombili  Další měsíc nás čeká spoustu větších závodů. V ČR nejsem moc dlouho a tréninky taky nešly úplně podle představ, takže formu musím ladit postupně. 

Takže jsem si závod zaběhl prostě na pohodu. No kecal bych, i tak to byla docela dřina, prostě jako tempový trénink. Celou dobu jsem běžel na pocit „tempáče“ a závod si tak náramně užil, trasa je perfektní a vždycky se tu rád proběhnu. Průměrný tepák jsem měl 169, závody běhám 180+, takže cíl splněn. Loni jsem závod běžel v čase 59:55 a dost se nadřel. Letos jsem doběhl v čase 1:03:44 (no tak hlavně že se to někam posouvá).

Překvapilo mě, kolik běžců z okolí se na závodě objevilo, v hlavní kategorii nás startovalo 180 závodníků, to je pecka. Super pokec a atmosféra závodu nezklamala, no a Terka si to ještě pro sichr vyhrála a překonala loňský traťový rekord, který si tam loni zaběhla :)… Hlavně Tery, úplně na pohodu viď?! 

TERKA – Teprve během tohoto týdne jsme se s Tomem rozhodli, že na závod do Bujanova pojedeme. V dubnu máme v plánu účast na hodně závodech, na kterých nám záleží a ještě navíc tento víkend vypadl z naší běžecké sestavy taťka. Nakonec jsme si řekli, že do Bujanova vyrazíme hlavně za kamarády, popovídat si a závod si odběhnout jen jako „tempový trénink“.

Už před startem jsem oznámila, když sem byla dotazována, jestli pokořím loňský čas 1:04:17, že to nemám v plánu a že jdu závod jenom tréninkově. Vystartovala jsem v příjemném tempu, běželo se mi super, svítilo sluníčko, na lesních cestách bylo relativně sucho. Na 8 kilometru jsem při ohledu na hodinky zjistila, že mám průměrné tempo 4:05 min/km a rychle jsem si dala dohromady, že když trochu pohnu prdelí, tak svůj loňský rekord v pohodě pokořím.

A tak mi to nedalo a trochu jsem přidala.  Druhou půlku závodu už jsem běžela celkem naplno, kecala bych, kdybych tvrdila, že ne. Doběhla jsem do cíle v čase 1:02:03. Za traťový rekord jsem vyhrála velký iontový nápoj, který se nám bude perfektně hodit (celému našemu týmu 11-12 běžců) na letošním květnovém závodě Vltava Run. Letošní ročník koláčových běhů jsem si moc užila, všichni byli úžasní.

Ať to běhá, ale hlavně na pohodu!!!