TomášaTerka 25. 8. 2016
Běžecké soustředění - Zadov, Šumava
Asi před půl rokem nás oslovil kamarád Martin, jestli s ním a pár dalšími běžci chceme jet v srpnu na běžecké soustředění na Šumavu. „Jasně", shodli jsme se s Terkou.
Půl roku uplynulo jako voda a v sobotu ráno 20. srpna jsme s Terkou vyjížděli směr Zadov. Zadov je lyžařský areál a zároveň také vesnička na Šumavě, která leží přibližně 1000m nad mořem. Všude kolem jsou krásné lesy a příroda. Díky tomu je toto místo v Česku poměrně ideální prostředí na běžecké soustředění.
Již před necelými dvěma lety jsme zde byli na víkendovém soustředění s Robertem Štefkem a bydleli jsme v moc pěkném penzionu „U Vyhlídky“.
Tentokrát jsme vůbec netušili až do doby těsně před odjezdem, kam se vlastně přesně s naší běžeckou partou chystáme. Až když se blížil termín odjezdu, tak jsme si začali zjišťovat bližší informace. A samozřejmě jsme jeli úplně do stejného penzionu „U Vyhlídky“. Přímo do tohoto penzionu jezdí často na běžecká soustředění známí běžci jako Honza Kreisinger, Sekanová a další svěřenci, právě i běžeckého trenéra Roberta Štefka.
V sobotu jsme vyrazili z domu brzo ráno kolem 7 hodiny a v půl 10 jsme byli na místě. Hned jsme vyběhli na první volnou fázi, výklus 8km. První den jsme vzali volně a i druhá fáze byl opět klus 8km. Při těchto tréninkách jsme si povídali, trochu si "osahali" šumavskou přírodu a připravili se na další den. Po obědě jsme si zahráli karty, dali si challenge v planku - kdo vydrží déle a užívali si společně krásného slunečného dne, nádherného prostředí a všude přítomné pohody.
V penzionu jsme měli zajištěnou plnou penzi, tzn. snídani, oběd a večeři. S pohodovým Radimem, který společně s jeho ženou provozuje penzion, jsme se vždy domluvili a ve všem nám vyšel vstříc. Snídaně byly formou švédských stolů, k obědu nám vždy připravili nějaké lehčí jídlo, aby se nám i odpoledne běhalo lehce. Na večeři jsme vždy dostali moc dobré jídlo a polévku. Jasně, moje "čočka" to není, ale změna občas prospěje každému.
Ještě před večeří jsme si zamluvili vířivou vanu pro 4 osoby, kterou mají v penzionu k dispozici, a namasírovali si záda a nohy.
Druhý den jsme si naplánovali jenom jednu fázi tréninku na dopoledne, ale zato pěkně výživnou. V plánu byl dlouhý běh 24km. V ten den se na Zadově běžel 9km závod, který startoval nedaleko od penzionu na hřišti. Závod jsme však neběželi, to by to nebylo moc běžecké soustředění. Hned na začátku našeho dlouhého běhu jsme proběhli zázemí startu závodu a pokračovali i kousek po trase závodu. Pak jsme se však odpojili z trasy a vydali se lesem dál. Petr si nahrál naplánovanou trasu do sporttestru, který nás navigoval. Ze začátku jsme se snažili navigace držet, ale pak jsme zjistili, že to není nejlepší nápad. Byla to trošku sranda. Orientace podle hodinek v lesích nebyla úplně snadná, a když se Péťa zakecal, tak jsme hned bloudili. Párkrát jsme se vrátili vždy na původní cestu, ale brzo nás to přestalo bavit, a tak jsme se na hodinky vykašlali a prostě někam běželi po turistických značkách. Běželi jsme krutý seběh. Prvních 10km jsme pořád klesali a klesali. Bylo jasné, co nás bude čekat zpět. Doběhli jsme do blízké vesnice, zde se zorientovali podle turistických ukazatelů a snažili se vrátit zpět. A tak jsme se pomalu ale jistě vytrvalostním tempem blížili zpět k penzionu. Nakonec jsme si to chtěli ještě trochu prodloužit v lesích, abychom naměřili plánovaných 24km. Ještě jsme se zvládli ke konci trochu ztratit. Po celém tréninku nám hodinky ukázaly vzdálenost 26km. Celkově jsme nastoupali i naklesali asi 700m, což je vcelku slušné. Odpoledne jsme sledovali mužský maraton v RIU a já s Terkou jsme všem udělali pořádnou masáž zad a nohou. Prostě odpolední pohodička. Večer nás bohužel musel Martin kvůli práci opustit, a tak nás na náš poslední den bylo o jednoho méně.
V pondělí, pro nás s Terkou poslední den soustředění, jsme měli v plánu opět dvoufázový trénink. V prvním tréninku jsme se rozklusali asi 2km, dali si abecedu a rovinky a pustili se společně do vybíhání kopců. Naměřili jsme si v jednom kopci úseky o délce 150 - 200 - 250m. V každé ze 4 sérií jsme po sobě vyběhli ve vysoké intenzitě kopec nahoru a pak vyklusali pomalu dolů. Takže jsme začínali výběhem kopce 150m dlouhým, klus dolů, poté 200m kopec, klus dolů a nakonec 250m kopec a mezichůze dolů - cca 4 minuta pauza a pak celé znova (toto celé 4x). Celkově tedy 12x rychlý běh do kopce. Vážně výživný a suprový trénink. Poté jsme se vyklusali 3-4km ve volném tempu zpět k penzionu. Druhá odpolední fáze byla opět jako první den, 8km volný regenerační běh.
Po pondělním odpoledním klusu nezbývalo mě a Terce nic jiného než rychle zabalit běžecké botky, se všemi se rozloučit a vydat se směr domů. Doma na nás bohužel čekala spousta povinností, ale prodloužený běžecký víkend jsme si užili na sto procent. Už teď plánujeme, že podobných soustředění podnikneme víc a budeme rádi, když se k nám třeba i někdo z Vás přidá! 
Moc děkujeme za úžasnou zkušenost s bezvadnou partou nadupaných běžců!!!! 
