Běh ve vodě

Jelikož se léčení mé nohy stále prodlužuje, furt vymýšlím a zkouším nové aktivity jak se udržovat ve formě. Kolo, eliptikal a plavání patří už k mé rutině a dnes jsem zkusil poprvé místo plavání zkusit ve vodě běhat. Divím se, že za těch 25 minut co jsem přešlapoval ve vodě kolemjdoucí nezavolali záchranáře, tuším, že jsem vypadal jako když topící se šílenec :D. Ale na druhou stranu je to docela prdel a makačka, a dokud nevyléčím nožku a budou pěkné letní dny tak tuhle aktivitu zařadím.

K čemu je běh ve vodě dobrý? 
Je jasné, že běh ve vodě nikdy v tréninku nikdy absolutně nenahradí běh na suchu, protože při běhu ve vodě používáte odlišné svalové skupiny. Ale když porovnáváme plavání a běh ve vodě, tak samozřejmě běh ve vodě je podobnější a přitom má podobné regenerační účinky na pohybový aparát, ale je vhodný i na udržování či rozvoj fyzičky, je to zase něco jiného. Několik vědeckých výzkumů ukázalo, že běh ve vodě velmi účinně rozvíjí vytrvalost. Studie britských vědců zveřejněná v časopise Journal of Strength and Conditioning Research, například prokázala, že u osob, které po deset týdnů běhaly ve vodě intenzitou 60-75 % maximální tepové frekvence, došlo k podobnému navýšení VO2 max coby hlavního ukazatele vytrvalosti jako u kontrolní skupiny, která po tutéž dobu na suchu absolvovala náročný intervalový trénink. Studie provedená na mladých fotbalistech navíc ukázala, že při vhodně postaveném tréninku vysoké intenzity se zlepšuje nejen vytrvalost, ale i rychlost a rychlostní vytrvalost. Voda klade pohybujícím se končetinám mnohem vyšší odpor než vzduch, takže dochází k efektivnímu posilování zapojených svalových skupin. Mezi ně přitom na rozdíl od běhu na suchu patří nejen svaly nohou a hýždí, ale také svalstvo trupu a paží, které má většina běžců sklon zanedbávat.

Studie jsou fajn, ale ty jsou v dnešní době na všechno možný a každý dokazují něco jiného a dost často si i protiřečí. Nicméně běh ve vodě zatím zařadím mezi aktivity, kterými se budu snažit držet formu, dokud nebudu moci zase naplno trénovat.

Značná výhoda běhu ve vodě je, že minimálně zatěžuje pohybový aparát. To oceníte nejen v momentě, kdy chcete odlehčit kloubům a vazům po spoustě naběhaných kilometrů, ale také v případě, že se chcete znovu dostat do formy po nedávném zranění nebo se právě jako já snažíte při zranění ve formě udržet. O běžcích s nadváhou, kteří by se svých nadbytečných kilogramů rádi zbavili, ani nemluvě. Ti navíc ocení i to, že při běhu ve vodě by mělo tělo spalovat až o třetinu více kalorií než při běhu na suchu. Voda má totiž 24x vyšší tepelnou vodivost než vzduch, takže organismus musí vynakládat energii nejen na práci svalů, ale i na vyrovnávání vysokých tepelných ztrát.

Pozitivně působí i tlak vodní masy na naše tělo. Tím, že klade při nádechu odpor rozšiřujícímu se hrudníku, posiluje dýchací svaly a pomáhá zvýšit kapacitu plic. Tlakem na končetiny zase usnadňuje práci srdci, podporuje odplavování metabolických produktů (proto vás při náročném tréninku budou mnohem méně bolet svaly), ale i odvod toxických látek z kloubů.

Jak na to

Pokud najdete odvahu běh ve vodě vyzkoušet, můžete samozřejmě běhat i pouze v té části bazénu (či otevřené vodě), kde stačíte – v takovém případě se zapojované svaly budou více blížit těm, které používáte při normálním běhu, zátěž pohybového aparátu však bude mnohem vyšší (i když samozřejmě nižší než na suchu). Já jsem však zvolil druhou variantu (běh v hloubce) a to rovnou v rybníce, nikoliv v bazénu.

Běh v hluboké vodě je ke kloubům nejen šetrnější, ale také představuje intenzivnější zátěž celého těla. Budete k němu však potřebovat speciální nadlehčovací pás či jinou podobnou pomůcku. Pak už je to jednoduché: stačí rukama a nohama provádět podobné pohyby jako při běhu a pomaličku se posouvat vpřed. Můžete zkusit i běh, při němž se vysoko zdvihají kolena (jde velmi vhodné cvičení pro rozvoj rychlosti) nebo tzv. robo-běh, při kterém dolní končetiny zůstávají natažené. Na netu můžete pořídit takzvaný "Aqua Belt" v ceně několik set korun, který vám umožní běh v hluboké vodě. Já si vyrobil svůj ---> Tatíkovi jsem "čornul" pás na potápění, do kterého se dává olovo. V odpadu jsem našel polystyren ze kterého jsem nařezal kostky, které se vešli do opasku. No a můj „aqua maizze belt“ je na světě a funguje dobře. Teoreticky by to šlo vyrobit jen z nějakého provazu nebo pásku, na který "nasoukáte" polystyren.