Blog
Terka  13. 1. 2017

Zhodnocení roku 2016 - Terka

Zhodnocení roku 2016 - Terka

Když se ohlédnu za mým běžeckým rokem 2016, mám dost smíšené pocity. Podařilo se mi dosáhnout několika běžeckých úspěchů, ze kterých mám radost, ale taky jsem si prošla několika běžeckými zraněními, které byly způsobené převážně mou vlastní nezkušeností a neposloucháním těla.

V lednu 2016 jsem teprve začínala s pořádnějším tréninkem po mé červencové nehodě 2015 na kole, kdy jsem následné tři měsíce strávila v posteli a běžecké boty opět obula až v říjnu 2015. Leden a únor jsem střídala tréninky v přírodě a na běžeckém pásu ve Fitness centru. V únoru jsem konečně dosáhla mého předešlého průměru naběhaných kilometrů za měsíc (přibližně 300 km měsíčně). Zase jsem se při běhání začínala cítit dobře, záda už mě bolela o dost míň a rychle jsem vždy zregenerovala i po delších tréninkách.

Začátkem dubna (3. 4. 2016) jsme se zúčastnili půlmaratonu v Linzi (v Rakousku). Povedlo se mi na tomto závodě obhájit 1. místo v ženách v čase 1:25:23, což byl můj nový osobní rekord na půlmaratonské vzdálenosti. Z výsledku jsem měla ohromnou radost a hodně mě motivoval do dalších tréninků. Celý duben a část května se mi trénovalo super, úplně jsem vysadila běhání na pásu a vrátila se k trénování jen venku. Hodně jsem začala zanedbávat cvičení a posilování hlubokých zádových svalů, které jsem musela poctivě cvičit v měsících po nehodě. To vedlo k tomu, že mě více bolely záda i po kratších tréninkách. Musela jsem se vrátit k poctivějšímu cvičení tohoto svalstva, abych si mohla zase užívat běh naplno.

S nastavenými pro mě celkem vysokými měsíčními objemy (přes 300 km) jsem přehlížela mírné náznaky přetíženým šlach u kotníku. Běhala jsem a závodila, i přestože jsem cítila mírnou bolest nebo zatuhlost v oblasti kotníku. Koncem května to došlo do fáze, že jsem musela omezit běhání. Neposlouchala jsem dostatečně své tělo a nepředešla tím následným dvěma měsícům, kdy jsem se trápila s bolestí v oblasti kotníku a přetíženým šlachám na chodidle. Celé léto jsem strávila snahou o vyléčení mého běžeckého zranění. Běhání jsem si nahrazovala jinými sporty, chodila jsem plavat, jezdila jsem na kole. Jízda na kole bohužel na typ mého zranění také nebyla úplně vhodným sportem, protože i při šlapání jsou zatěžovány šlachy v oblasti kotníku.

V tomto období jsem nejvíce litovala, že mi moje zranění znemožnilo zúčastnit se 1. ročníku půlmaratonu v Jindřichově Hradci, který se konal koncem června (25. 6. 2016). Moc jsem chtěla běžet. Jediného, koho jsem mohla za své zranění obviňovat, jsem byla jenom JÁ SAMA. Poučila jsem se touto zkušeností??? Možná trochu, snažím se řídit trochu víc, jak se při běhu a po běhu cítím. Snažím se víc regenerovat, po závodech nechat tělo odpočinout a nabrat nové síly na další tréninky.


   Za můj další úspěch během tohoto roku považuji 2. místo v ženách na Havlíčkobrodském půlmaratonu (17. 9. 2016). Závod jsem dokončila v čase 1:25:44 a přiblížila se opět k času mého osobního rekordu. Tento závod jsem si opravdu užila a dokázala jsem se ke konci kousnout, předběhnout svou sokyni a tím obsadit 2. místo.

Bohužel v měsíci říjnu jsem se zase začala trápit s přetíženými šlachami na chodidlech. Diagnostika od mého přítele fyzioterapeuta byla jasná- OSLABENÉ ŠLACHY. Nejdříve jsem na jeho rady moc nedala a snažila se léčit svými vlastními postupy, které samozřejmě nefungovaly. Jeho rady byly cvičení na balanční podložce a několik dalších posilovacích cviků na posílení šlach v oblasti kotníku a chodidla. Další podmínkou bylo snížení naběhaných objemů a nastavení tréninků s jednodenním volnem (pro dostatečnou regeneraci). Během listopadu jsem poctivě dodržovala nastavené podmínky, omezila běhání a zaměřila se na cvičení na balanční podložce a míči bosu. Začala jsem víc plavat, posilovat ruce a další svaly. Moc jsem se chtěla zúčastnit závodu na 27,5 km KleKluLi, který se konal 30. 12. 2016 a tím završit své vítězství v ženách v Jihočeském běžeckém poháru za rok 2016.

 Během prosince byl můj plán jasný, snažit se ještě trochu natrénovat na nadcházející závod, ale zároveň posílit dostatečně šlachy, aby tento závod zvládly bez dalších následků. To se mi nakonec podařilo, závod jsem vyhrála v ženách v čase 2:16:29 a vytvořila nový traťový rekord.

Celý rok 2016 pro mě byl úspěšným rokem, ale zároveň velkou zkušeností a ponaučením, že běh je zábavou a úžasným koníčkem, ale jen v případě, kdy Vás při něm nic nebolí. Naučila jsem se, že nemůžu chtít po svém tělu stále lepší výsledky, když mu nedám čas a prostor na dostatečnou regeneraci. Běhání se chci věnovat celý život, a proto je lepší si dát navíc den volna, než se pak trápit další týdny a měsíce se zraněními.

Jak říká brácha Tom: „Nechtěj moc, protože pak nebudeš mít nic.“ Smile

Terka14. 5. 2018

Proběhnutí po Asii

Pětiměsiční cestování po Asii je téměř u konce, chcete slyšet víc :P?

Terka1. 1. 2018

Deník - 4. týden Prosinec (`17-TE)

Můj tréninkový deník za období 25.12.-31.12.2017

Terka24. 12. 2017

Deník - 3. týden Prosinec (`17-TE)

Můj tréninkový deník za období 18.12.-24.12.2017

Terka18. 12. 2017

Deník - 2. týden Prosinec (`17-TE)

Můj tréninkový deník za období 11.12.-17.12.2017

                                                                   --- PARTNEŘI ---


--- SPŘÁTELENÉ WEBY ---