Blog
Tomáš  8. 6. 2016

Jak jsem se popral se zraněním - plantární fasciitida

Jak jsem se popral se zraněním - plantární fasciitida

Tak jsem si opět slízl dárek za přehnaně naběhaný a zvýšený objem a přivodil jsem si další velice časté známé zranění u běžců. Minule v zimě to byl hodně slušný zánět achilovky doveden do stavu chroničnosti, tentokrát asi zase slušně "zprasená" šlacha na chodidle - plantární fasciitida. Teď můžu s jistotou říct, kdy jsem si to udělal - 11.5. při hodinovce na dráze. A taky docela s jistotou říct proč se mi to stalo. 20 dní v kuse, bez jediného dne kdy bych vyřadil běh úplně a k tomu tam byly 2 závody - desetikilometrové Pelhřimov sady a Dehtáře. Zvednutý objem o 30-40% a ještě ve slušné intenzitě.

 

Prostě jsem chtěl zase moc. Možná stačilo místo 2x zvoleného klusání ve volných dnech dát úplný oraz a nepřivodil bych si to. Možná by to i chodidla zmákly, kdybych měl nový botky a neběhal to s objemovkami, který měli natočeno 1500+ km. No a možná všechno špatný pro něco dobrý, to si říkám vždy, takže no stress, prostě jsem furt jelito :D. Aspoň mám další zkušenost s klasickým běžeckým zranění, dám si na o větší bacha a můžu sepsat zase doporučení jak na to.

 

Takže 11.5. jsem si to přivodil, začalo mě píchat v chodidle, ale po 2 dnech jsem to téměř necítil. Takže jsem šel Vltava run - kde jsem na to samozřejmě běžel ve slušném tempu 3 úseky - tzn. kolem 30 kilometrů a ještě v závodkách. Po víkendu se mi to ale překvapivě moc nerozjelo a stále jsem to sotva cítil. A ani jsem nevěděl, že je to plantárka, tipoval jsem že jen nějaká malá šlaška, že to bude v poho. V týdnu jsem začal normálně trénovat, ale ve středu se to ozvalo dost na dráze, tak jsem trénink ukončil a do soboty opět dal bez běhu. To už se bolest hojila pomaleji a v sobotu na dalším závodě jsem tušil, že nebude dobré běžet, ale i přesto jsem to běžel (já hlava dubová). Při závodě jsem bolest vcelku vytěsnil, ani to noha moc nekompenzovala, ale "zprasil" jsem si to tuším už hodně. Kdybych hned po dráze dal pár dní pořádný oraz a dal tomu co si to zasloužilo, do týdne je chodidlo určitě 100%. Ale nestalo se tak. Takže po Běhu pro úsmev v Pelhřimově jsem si řekl, že už to dál nebudu hrotit. Já furt ani neveděl co to je za zranění, ono to překvapivě nemělo úplně jasné příznaky plantární. Já si spíš po zběhu pro úsměv tipoval, že tam mám únavovou zlomeninu jako dva roky předtím. 

 

Takže v dalším týdnu jsem se pustil do léčení. Prvně samozřejmě už podruhé RTG, kde mi podruhé řekli, že to únavová zlomenina není. Dobrá tak už jsem uvěřil. Pak mě ještě pár lidí říkalo, že by to mohla být zhroucená či zbořená klenba. Ale po pár testech obtisknutí chodidel do sádry apod., jsem to taky vyloučil. No tak už mě nezbylo nic než se zase zamyslet jestli to není klasická plantární a najednou mi to bylo jasný, že JE! :D. Lepší pozdě než nikdy. No nicméně prvních 8 dní po závodě mi to ještě nedošlo, takže jsem dával od běhu volno, jen eliptikal, nějaký masáže, elektřina, ale bolest se hojila pomalu. Strašně mě to štvalo za týden volna bez běhu jen velmi malé zlepšení.

 

Jak jsem si ale v hlavě utvrdil, že je to plantární fasciitida - hned jsem rozjel náležitý opatření, abych to co nejrychleji vyléčil. Hned jsem začal dělat protahovací cviky na platárku, 3x denně cca jsem jezdil chodidlem po ledové plechovce (plechovka zmražená v mrazáku). Pondělí - středa - pátek jsem dal lokální kryo a úterý a čtvrtek rázovku. Už první den bolest ustoupila jako za celý minulý týden.

 

Musím říct, že lokální kryoterapie tomu pomohla hodně. Pokud si přivodíte plantární fasciitida určitě je to jedna z prvních věcí, které bych volil, pokud chcete velmi urychlit uzdravení. Rázovka pak určitě taky hodně pomohla, ale tu bych dával až třeba po aplikaci dvou kryo. Rázovka je vždycky dobrá na úplné doléčení zánětů či jiných zranění v koncovce. Nicméně musíme taky koukat na cenu, rázovka je tak 3-4x dražší než jedna lokální kryo, takže v tomto případě bych určitě doporučil začít tím kryováním. Kromě toho samozřejmě důležité po přivodění tohoto zranění na pár dní vystřídat běh za jinou aktivitu, mě osobně to při elipticalu vůbec nevadilo, takže pohoda. Dále protahovat, občas ledovat - to s tou plechovkou je dobré, a ráno před prvním krokem z postele je dobré připravit chodidlo. Po probuzení rozhýbat chodidlo, promasírovat rukama, protáhnout a až potom vstát z postele, ideálně zařadit cviky i v průběhu dne - dobré cviky, které jsem aplikoval na videu - ZDE.

 

Dál jsem na to ještě dával TENS elektřinu z toho malého stroje co mám, taky nebylo špatný. Jinak samozřejmě nějaké protizánětlivé masti, ze začátku můžete dát klasický ibalgin apod., ale to já nerad používám, dlouhodobě to spíš nohu oslabuje, takže volím spíš přírodní látky a masti - konopnou, kostival atd...(před spaním nohu vždy namažu a obalím trochou potravinové folie, mast se pak víc vstřebá a neotře o oblečení či peřiny). Vždy po delším sezení protáhnout šlachu před chůzí. No a až bolest odezní tak začít pomalu klusat a najet zpozvolna do tréninku. 

 

Tady můžu doporučit nějaké tři články o tomto zranění, ze kterých jsem trochu čerpal při zotavování se ze zranění.

 

Článek 1 

Článek 2

Článek 3

Tomáš15. 1. 2018

Deník - 2. týden Leden (`18)

Můj tréninkový deník za období 8.1.-14.1.2017

Tomáš8. 1. 2018

Deník - 1. týden Leden (`18)

Můj tréninkový deník za období 1.1.-7.1.2017

Tomáš1. 1. 2018

Deník - 4. týden Prosinec (`17)

Můj tréninkový deník za období 25.12.-31.12.2017

Tomáš25. 12. 2017

Deník - 3. týden Prosinec (`17)

Můj tréninkový deník za období 18.12.-24.12.2017

                                                                   --- PARTNEŘI ---

 

--- SPŘÁTELENÉ WEBY ---